Hydrologické údaje

Staré Město patří do povodí dvou toků, Moravy a Salašky. Z hlediska možného povodňového ohrožení je mezi těmito toky zásadní rozdíl, a to v rychlosti povodňové vlny.

Řeka Morava jako velký tok je soustavně sledována správcem toku, Povodí Moravy s.p.,  který stanovuje  stupně povodňové aktivity. Na území Starého Města se jedná o dolní tok řeky, kde dochází ke zvýšení hladiny v poměrně velkém časovém odstupu od kritických dešťových srážek. Z tohoto důvodu se vytváří delší časový prostor pro organizační zabezpečení protipovodňových opatření.

Potok Salaška je kratší tok, který přivádí dešťové srážky převážně z území nedalekých Chřibů. Proto zde může dojít k poměrně rychlému zvýšení hladiny a ohrožení přilehlé zástavby na území města. Správcem toku v úseku od obce Velehrad po vyústění  Salašky  do řeky Moravy je Povodí Moravy s.p. Poněvadž se jedná o drobný tok, nedá se očekávat hlášení o povodňovém ohrožení od ČHMÚ.

Průměrné úhrny srážek v jednotlivých měsících v mm za období 1961 - 1990: pro Staré Město:

I           II          III         IV        V         VI        VII       VIII      IX        X         XI        XII       rok

28       28       27       38       61       78       63       57       42       35       43       34       534

Průměrný počet dnů s bouřkou za rok ve Starém Městě: 29

Letní hydrologický režim

Oblast patří hydrologicky k povodí řeky Moravy. Půdorys říční sítě nad městem  má v základních rysech stromovitý tvar. K prvním významnějším přítokům řeky Moravy ve směru od severu patří říčky Rusava a Mojena. Rusava stéká z Hostýnských vrchů přes Holešovskou plošinu a vlévá se do Moravy zleva u Tlumačova. Mojena pramení na jižních svazích Lysiny a do Moravy ústí zleva u Otrokovic. Zlínskou vrchovinu a Fryštáckou brázdu odvodňuje řeka Dřevnice. Dřevnice pramení pod Kotáry a do Moravy ústí zleva u Otrokovic. Jižně od Dřevnice vtékají do řeky zprava Moravy spíše větší potoky – Kudlovický potok, Salaška (oba pramení v Chřibech)a levostranný přítok Březnice, ústící do Moravy u Jarošova.

Oblast Bílých Karpat odvodňuje řeka Olšava, tekoucí napříč Vizovickou vrchovinou do Dolnomoravského úvalu. Olšava pramení v Bílých Karpatech u Hostětína a do Moravy se vlévá zleva nad Kostelany. Mezi její významné přítoky patří především potoky Kladenka, Luhačovický potok (Šťávnice) s VD Luhačovická přehrada, Ludkovický potok s VD v.n. Ludkovice a Nivnička s VD v.n. Ordějov. Jižně od ústí Olšavy přijímá řeka Morava především Dlouhou řeku, pramenící v Chřibech u Starých Hutí, ústící do Moravy zprava u Nedakonic, a Okluky, pramenící v Bílých Karpatech. Okluky ústí do Moravy zleva u Uherského Ostrohu.

Tok řeky Moravy je v úseku od Napajedelské průrvy až po soutok s Olšavou pod městem Uherské Hradiště regulován.

Mezi významné přítoky zásobující Moravu povodňovými vodami patří bezesporu Bečva, která odvodňuje jižní část Moravskoslezských Beskyd a do Moravy se vlévá u Troubek, a dále ne severu proti toku až k pramenům Moravy v Jeseníkách - Krupá, Branná a Desná, jejichž stavy je z hlediska vývoje povodňové situace na hlavním toku nutné sledovat. U Zábřehu se do Moravy vlévá Moravská Sázava a dále v Litovelském Pomoraví - Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Od Otrokovic provází tok Moravy Baťův kanál, který ústí do Moravy zprava v Rybárnách.

Zimní hydrologický režim

Ledové jevy, které by ohrožovaly město Staré Město se ve významější míře nevyskytují. Pokud by došlo k zalednění na řece Moravě, je tento jev výrazně omezen manipulačním řádem na pohyblivých jezech ve Spytihněvi (současně místo HP A ČHMÚ) a pohyblivém jezu v Kunovském lese. O kombinaci ledových jevů s přídatkem od jarního tání nejsou historické záznamy, které by tento druh ohrožení zaznamenávaly.